Na rozdíl od fotoaparátů nebo kamer, které si všichni pamatujeme už od svého dětství, jsou fotopasti vynálezem poměrně novým a jejich rozšíření mezi běžné uživatele trendem zcela nedávným.
Otec fotopastí
Frederick Walter Champion (1893-1970) byl milovník přírody, profesí lesník v Britské Indii a Východní Africe. Po službě u policie, se stal armádním důstojníkem a od roku 1916 bojoval na frontě v Severozápadní Indii.
Po odchodu do civilu začal pracovat pro Britskou lesní službu. Díky svým válečným zážitkům odmítal lov zvěře pro zábavu a místo něj začal v divočině fotit a natáčet. Ve dvacátých létech minulého století vynalezl fotopast ovládanou nástražným drátem a vybavenou bleskem pro noční fotografování. Získal tak řadu kvalitních snímků tygrů, leopardů, medvědů a dalších divokých zvířat.
Infračervené světlo
Spouštět fotopast nástražným drátem je poněkud nepraktické. Pro jejich výrazné rozšíření proto musel přijít začátkem devadesátých let minulého století infračervený senzor. K rozšíření fotopastí přispěli sportovní lovci, kteří je začali používat pro vyhledávání lovené zvěře. Této ironie se naštěstí Walter Champion nedožil.
Protože se řada divokých zvířat pohybuje v noci, byly fotopasti postupně vybaveny infračerveným bleskem. Jeho výhodou je to, že si ho většina fotografovaných zvířat nevšimne a neprozradí fotopast ani při jejím využití na ochranu majetku.
Od filmu po digitál
První fotopasti pořídily jen jeden snímek. Zvěř zavadila o nástražný drát, spustila blesk a obrázek byl zaznamenán na fotografickém filmu. Práce s takovou fotopastí byla náročná na její instalaci i zpracování fotografií.
K výraznému posunu došlo při použití digitálního snímače, který umožnil ve spojení s infračerveným pohybovým čidlem pořizovat fotografie nebo video po dlouhou dobu bez nutnosti fotopast ručně obsluhovat. Výdrž je limitována jen kapacitou paměťové karty a baterie.
Neustálé vylepšování
Jak šly roky, fotopasti se neustále zlepšovaly. Vydržely déle, jejich velikost se výrazně zmenšila, pořídily více snímků ve vyšší kvalitě a za horších světelných podmínek. To ale není vše.
Většina fotopastí se používá ve venkovním prostoru. Je tedy třeba, aby splňovaly požadavky na odolnost proti vodě, větru nebo zvěři. Zejména vlhkost bývá velkým nepřítelem správné činnosti fotopastí.
Stávají se i případy, kdy fotopast zaujala zvěř, která si ji odnesla sebou a dokonce si pořídila selfie. Proto jsou moderní fotopasti vybaveny maskováním a kvalitním upevněním.
Klasická fotopast ukládá záznam na paměťovou kartu, avšak vybrané modely disponují GSM modulem, který vám pošle snímek na mobil nebo do emailu.
U automatických digitálních fotoaparátů i fotopastí bývá kromě rozlišení a světelnosti kritická i rychlost jejich odezvy. Dnešní fotopasti pořídí snímek již za 0,6 sekundy po signálu PIR.
Zaměřit fotopast nemusí být úplně snadné. Proto byly fotopasti v nedávné době doplněny o přední barevný displej, který vám správnou instalaci fotopasti výrazně ulehčí.
Některé fotopasti je možné nechat pořizovat snímky v pravidelných intervalech a pořídit tak například časosběrné video.
Další možností je pořídit při spouštění PIR senzoru několik snímků rychle za sebou pro lepší zachycení a identifikaci osob či zvířat.
Každý fotoaparát vydává při pořizování fotografií určitou míru hluku. Fotopasti však pracují zcela bezhlučně.
A když už jsme u zvuku, většina dnešních fotopastí umožňuje natáčet video i se zvukovou stopou.
Vývoj fotopastí neustále pokračuje. V budoucnosti se nejspíš setkáme i s takovou, která jako dron sama doletí na určené místo, pomocí umělé inteligence si vybere ideální úhel záběru, počká na vhodný okamžik, pořídí fotografie nebo video, ty kvalitní vám odešle na email a poté se opět vrátí domů dobít baterie.
Jak vybrat fotopast?
Plánujete si pořídit fotopast pro ochranu svého majetku nebo na sledování zvířat v přírodě? Pokud jste si ještě nevybrali, přečtěte si rady v tomto článku.
